Na cestě: čarokrásná oslava života, kterou složil Paul Simon, otextoval David Stypka a nazpívala Lenka Filipová

21.01.2025

Lenka Filipová patří k těm zpěvačkám, které si s tvorbou nového materiálu dávají načas. Když už ale zamíří do studia, výsledek stojí za to. Mezi alby Tisíc způsobů, jak zabít lásku a Oppidum uplynulo patnáct let a nyní, od roku 2018, na další desku opět čekáme. Písnička Na cestě, stejně jako zatím poslední jmenovaná nahrávka keltských balad, zachycuje její vývoj a také hloubku, kterou dokáže svému repertoáru vtisknout.

Bez ohledu na to, že nové hudby v posledních dvaceti letech mnoho nevydala, se Lenka Filipová řadí ke stálicím, které mně osobně - a jistě i mnohým dalším - znějí v uších často. O tom, jak jsem si k jejím písním našel cestu, jsem psal už před pěti lety v článku o hitu Prý se tomu říká láska, na blog jsem zpracoval také text k duetu Mosty s Karlem Zichem, který se dodnes těší velkému zájmu čtenářů.

Skladbu Na cestě, jejíž originální verzi Kathy's Song nahrál Paul Simon už v šedesátých letech, jsem si zamiloval hned při jejím uvedení na podzim roku 2018. Tehdy jako singl lákala na album Oppidum, na které Lenka nahrála své oblíbené keltské balady. Shrnula tím období předchozích let, kdy songy tohoto typu již pravidelně hrávala na svých koncertech, a to mimo jiné v doprovodu Seana Barryho, virtuóza ve hře na keltskou harfu.

Kathy's Song zařadila na tuto studiovku ve dvou podobách - tou anglicky zpívanou ji otevírá, zatímco českou verzí se slovy Davida Stypky ji uzavírá. Jde o jediný text v mateřštině na tomto počinu, čímž o to více vynikne jeho krása, hloubka a síla.

Stypka na Lenčino přání zpracoval text jako vyznání ženy, která už nasbírala řadu cenných životních zkušeností. Zpívá o láskách, jizvách i lidech, kteří se stali pevnou součástí její cesty. Z její interpretace čiší životní moudrost, nadhled i smíření s věcmi, které nemůžeme ovlivnit. Dá se říct, že písničkářka i trochu rekapituluje a zároveň vyhlíží, co dalšího jí život, se všemi svými nepředvídatelnými zatáčkami, přichystá.

"David ode mě dostal zadání. Říkala jsem mu, že chci vystupovat jako žena z této doby, chtěla jsem, aby zapomněl na to, že jde o desku tradicionálů. Napsal to krásně, akorát poslední sloku jsme předělávali, on ji cítil spíš meditativně, já jsem ale chtěla ukázat, že jsem žena z masa a kostí a že žiju reálný život. Dopsali jsme ji tedy spolu. A mám krásný pocit z toho, že tou písní deska končí. Vnímám ji jako symbolické uzavření cesty, kterou jsme se Seanem těch čtrnáct let k této desce šli," říkala mi zpěvačka v době vydání v rozhovoru.

Na svých koncertech uvádí Na cestě slovy, že když tehdy David Stypka text psal, myslela, že to ona už tady dlouho nebude - potýkala se totiž s nemocí, což příliš nemedializovala, protože cestu k posluchačům si ze zásady nehledá přes svoje osobní peripetie, ale skrz příběhy svých písní. Nemohla tenkrát tušit, že tím, kdo nás velmi předčasně opustí, bude autor slov - stalo se tak v lednu 2021.

Osobně vnímám Oppidum jako zimní desku a (hlavně) v tomto ročním období se k ní pravidelně vracím. Jde svým způsobem o soundtrack pro čas, kdy ruch okolního světa trochu utichne, společenský život se částečně uloží k pomyslnému zimnímu spánku, a my se obracíme více do svého nitra a nabíráme sílu k vykročení do další etapy našeho života.

"Ze starodávných písní Filipová vytáhla esenci, která je přenositelná do každé doby. Bez ohledu na to, zda v nich vyhrávají lidové nástroje nebo se jimi hrdě nese jen tichou instrumentální podporou doprovázený procítěný a vypravěčsky přesvědčivý hlas zpěvačky," psal jsem ve své době v recenzi na musicserveru.

A právě singl Na cestě pro mě tuto atmosféru a až duchovní rozměr celého díla charakterizuje nejlépe.

V tento čas si snažím v duši navodit hlavně klid a harmonii, dopřát si více odpočinku, shrnout si, co se povedlo i co se nepovedlo, zkrátka si v sobě udělat jakýsi "úklid" či očistu před tím, než přijde jaro a život kolem nás začne opět rozkvétat.

Přiznávám, že někdy je pro mě těžké dát tématům, kterými se intenzivně zabývám, svůj čas. Mívám tendence chtít všechno hned, což může pod vlivem silných emocí vést k impulsivním krokům.

Občas ještě nerozeznám "vábení slepých ramen řek v celé jeho kráse", zato si ale, stejně jako Lenka, "vážím víc a víc těch tichých dní bez zbytečných žabomyších klání". Nechat věcem čas, aby uzrály, a nám samotným prostor k získání odstupu a k osobnímu růstu je někdy to nejlepší (nebo dokonce jediné), co můžeme udělat, aby události nabraly směr, jaký si přejeme.

Také si dobře uvědomuji, že všechny lekce, které nám život uštědří, nás posouvají, a pokud je správně uchopíme, pomáhají nám vytvářet naše lepší já. Možná právě o tom cesta životem je a lze v tom najít její smysl. 

text: Josef Martínek, foto: Universal Music

Líbil se vám článek a chtěli byste číst více takových?
Staňte se fanoušky Hudebních srdcovek na Facebooku.

Nejnovější články na blogu


Lenka Filipová patří k těm zpěvačkám, které si s tvorbou nového materiálu dávají načas. Když už ale zamíří do studia, výsledek stojí za to. Mezi alby Tisíc způsobů, jak zabít lásku a Oppidum uplynulo patnáct let a nyní, od roku 2018, na další desku opět čekáme. Písnička Na cestě, stejně jako zatím poslední jmenovaná nahrávka keltských balad,...

Také rok 2024 nabídl na tuzemské scéně řadu vydařených hudebních děl, z nichž některá by se mohla stát trvalkami. Výběr těch do článku zařazených odpovídá především mému převážně popovému záběru se zaměřením na výrazné ženské hlasy a sdělné české texty. Jako bonus pak přidávám jeden zahraniční tip v podobě strhujícího duetu.

Od Lenny už jsem mezi svoje srdcovky na tomto blogu v roce 2021 zařadil jednu z jejích nejstarších vydaných písní You're My Everything. Už tehdy jsem v závěru článku naznačil, že obdobnou trvalkou by se mohla stát v té době ještě ne tak stará skladba Figure It Out. A nyní konečně přišel ten správný čas o ní napsat.