Najít balanc mezi chutí posouvat hranice a posluchačskou přitažlivostí je pro většinu hudebníků takřka nadlidský úkol. Mnozí z nich se o takový kompromis pokusili, aby nakonec zjistili, že se nelze zavděčit všem. Pro Justina Timberlakea podobná pravidla neplatí. Příkladem budiž skladba Mirrors z opulentního projektu The 20/20 Experience - trvá osm minut a propojuje několik žánrů, přesto se stala velkým hitem.
Byla to v pravém slova smyslu událost, když Justin Timberlake v červnu 2014 poprvé koncertoval v Praze. Do beznadějně vyprodané O2 areny přijel na vrcholu sil - se dvěma díly prodejně velice žádaného a kritiky nadmíru oceňovaného albového kompletu The 20/20 Experience v zádech.
Od dob Michaela Jacksona nedokázal žádný jiný zpěvák kolem své osoby vytvořit tak zbožně oslavnou auru jako právě JT. Americký hudebník a herec dávno překročil stín chlapecké skupiny 'N Sync, ve které v raném mládí působil, a vysloužil si nálepku novodobého krále popu. Nejen svými originálními písněmi, ale i citem pro koncept, perfekcionismus a po všech stránkách oslnivou prezentaci.
Také já jsem tehdy do naší největší haly mířil fascinován tím, co Timberlake v popkultuře symbolizoval. Jeho dvě a půl hodiny trvající propracovaná show pro mě i proto znamenala nezapomenutelný zážitek, ozvláštněný třeba momentem, kdy muzikant na pojízdném můstku projel jen pár metrů nad mou hlavou.
Vrchol večera však nastal právě až s Mirrors, závěrečnou položkou setlistu. Jen co se rozezněly její první tóny, již tak dostatečně zhypnotizovaná hala propukla v nadšený jásot. Všichni ihned poznali, o jakou skladbu se jedná, a všichni si ji s Justinem zazpívali. Na nohou v tu chvíli dávno stáli i diváci s místy na sezení. Tak opojné to bylo.
Od vzniku pracovní verze budoucího hitu si přitom píseň musela několik let na svou šanci počkat. Timberlake na ní s producenty Timbalandem a J-Rockem pracoval už při přípravách Timbalandovy desky Shock Value II z roku 2009. Justin však už tehdy vycítil její potenciál a nakonec se rozhodl, že si ji schová pro svou další řadovku.
Její čas přišel až zkraje roku 2013, kdy vyšla coby druhý singl z první části The 20/20 Experience. Pro JTho šlo o velký hudební comeback, po prvních dvou studiovkách Justified (2002) a FutureSex/LoveSound (2006) se totiž v dalších letech věnoval spíše herecké kariéře. S novým albem přišel po dlouhých sedmi letech.
O tom, že to byl čas správný, svědčí nejen výčet úspěchů Mirrors v čele s prvním místem britské hitparády nebo cenou MTV Video Music Awards v hlavní kategorii Video roku. Poselství písně totiž šlo ruku v ruce se dvěma událostmi, které v tu dobu hýbaly Timberlakeovým osobním životem.
Jednou z nich bylo čerstvě uzavřené manželství s herečkou Jessicou Biel. Slavný pár vstoupil do "posvátného" svazku v říjnu 2012 poté, co se rok předtím partneři na několik měsíců rozešli. V kuloárech se šuškalo, že za tuto přestávku ve vztahu mohla umělcova nevěra.
Druhý důvod měl o něco smutnější charakter - několik týdnů před vydáním songu zemřel Justinův dědeček William. Svým prarodičům, kteří spolu prožili 63 let a jejichž nerozbitným poutem se při skládání inspiroval, následně píseň věnoval.
Jejich odkaz je patrný také ve videoklipu režisérky Florie Sigismondi, v němž ústřední roli sehrál právě starší pár. Divák sleduje hlavní hrdiny hned v několika etapách jejich společné cesty - a určitým symbolem je prsten, který starší žena v jeden moment upustí, aby ho zpěvák zachytil a přijal za svůj.
Mirrors, neboli česky zrcadla, vypráví právě o silném životním souznění dvou lidí. "Je to jako bys byla mým zrcadlem, mým zrcadlem, které se na mě dívá," popisuje JT tento druh vztahu. V textu se zároveň vyznává, že "bylo jednoduché se k tobě vrátit, když jsem si vše vyjasnil, byla jsi tady pro mě celou dobu."
Taková slova mají váhu jen v případě, že skutečně odrážejí realitu běžného života. Jelikož Timberlake a Biel jsou spolu dnes (kromě několika měsíců zmíněné pauzy) již čtrnáct let a přivedli na svět dva syny, nejspíš tehdy rodák z Tennessee nemluvil do větru.
Největší devízou této popové hymny však zůstává její oslnivý zvuk. Osm minut a pět sekund trvající skladbu táhne odzbojující melodie s chytlavým refrénem, své pevné místo v ní ale mají i prvky orchestrálního popu, r'n'b, soulu a v neposlední řadě také rocku. Například recenzent deníku Los Angeles Times ji popsal jako "něco mezi Timberlakeovým singlem Cry Me A River a hitem November Rain od Gun's N' Roses."
Kdo
by přece jen pochyboval o tom, že se jedná o hudebně mimořádně
vrstevnatou skladbu, doporučuji zhlédnout výše přiložený záznam vystoupení
Timberlakea a jeho doprovodné skupiny The Tennessee Kids ze show
Saturday Night Live. I po těch letech jsem na video znovu zíral s
otevřenou pusou.
text: Josef Martínek
Také rok 2024 nabídl na tuzemské scéně řadu vydařených hudebních děl, z nichž některá by se mohla stát trvalkami. Výběr těch do článku zařazených odpovídá především mému převážně popovému záběru se zaměřením na výrazné ženské hlasy a sdělné české texty. Jako bonus pak přidávám jeden zahraniční tip v podobě strhujícího duetu.
Ačkoliv mám rád vánoční čas, za fanouška písní s adventní tematikou se nepovažuji. Letos jsem přesto na tento blog plánoval napsat o klasice Tři oříšky od Ivety Bartošové, která pro mě k tomuto období patří od dětských let. Nakonec ke mně ale tento rok - a vlastně i těch pár posledních - víc promlouvají Vánoce na míru od Ewy Farne. ...
Od Lenny už jsem mezi svoje srdcovky na tomto blogu v roce 2021 zařadil jednu z jejích nejstarších vydaných písní You're My Everything. Už tehdy jsem v závěru článku naznačil, že obdobnou trvalkou by se mohla stát v té době ještě ne tak stará skladba Figure It Out. A nyní konečně přišel ten správný čas o ní napsat.
Narodit se v devadesátých letech v Česku mimo jiné znamenalo mít dětství ovlivněné mnoha specifickými fenomény doby. Patřil k nim na přelomu milénia obrovský boom latinskoamerických telenovel, který s sebou přinesl i minimálně dvě velké generační ikony: Natalii Oreiro a Thalíu. Obě vedle hlavních rolí v oblíbených seriálech také zpívaly a myslím,...