Dlouhou dobu Florence Welch vévodila mému pomyslnému seznamu umělců, které jsem si přál vidět naživo. Když k nám v červenci roku 2019 dorazila jako jedna z hlavních hvězd festivalu Colours Of Ostrava, nemohl jsem u toho chybět.

Téměř každý z nás si během života staví svoje pomyslné mosty - ať už úmyslně, či neúmyslně. Mohou nás pojit s lidmi, které máme rádi, ale třeba i s prací či koníčkem, zkrátka s tím, co je nám blízké a o co nechceme jen tak snadno přijít. Karel Zich a Lenka Filipová o tom zpívali už před čtyřiceti lety - a písnička ...

Stín největšího - často toho průlomového - hitu tíží mnohé interprety. Bez ohledu na to, zda se jim podaří z něj vykročit, ovšem většina z nich časem zjistí, že mít svou charakteristickou písničku je spíš dar než prokletí. Obzvlášť když jim i po letech zajišťuje umístění ve světových žebříčcích. Tak jako v případě britského hudebníka Toma Odella.

"A bronzovou slavicí se stává... Ewa Farna!" Píše se prosinec roku 2008, když na pódium trochu naškrobeného ceremoniálu Českého slavíka přichází patnáctiletá dívka z česko-polského pohraničí, která dává slzičkami dojetí spontánně průchod svým emocím. Není to zdaleka první vzpomínka, kterou mám na Ewu Farnou, z dob jejích začátků ale zůstává tou...

Bohatou kulturní historii Francie může většina evropských států obdivovat s tichou závistí. Hudebních hvězd z této země, které si v masovém měřítku podmanily také české publikum, bychom přesto v posledních desetiletích našli jen pár. O to pozoruhodnějším úkazem se stala Isabelle Geffroy alias Zaz.

Písničkář z Vlachovic Thom Artway letos oslavil teprve osmadvacáté narozeniny a věřím, že toho nejlepšího se od něj v budoucnu ještě dočkáme. Už nyní však patří k těm domácím hudebníkům, na které můžeme být hrdí. Zasloužil se o to nejen svou tvorbou, ale i přístupem k ní.

Seděla za klavírem a zpívala o klaunovi, který na povel baví přihlížející. Zcela oněmělá O2 arena fascinovaně přihlížela, jak obrovskou dávkou něhy a citu obdařuje každé slůvko, hltala, s jakou lehkostí si hraje s vokálem, aniž by se prvoplánově předváděla. Emeli Sandé se tehdy, v únoru 2018 na svém prvním pražském koncertu, nenávratně zařadila k...

"Co je na té písničce tak výjimečného?" zeptal se mě minulý rok v létě Michael Foret, když jsme mluvili o singlu Alone Together jeho elektronicky zaměřeného projektu MikAel. Singlu, který vznikl tak trochu mimochodem a k jehož klipu postačila jediná zelená žárovka, přesto se stal zřejmě dosud nejúspěšnější skladbou MikAela.

Mezi současnými zpěvačkami je Rihanna těžko předvídatelný úkaz. Nejprve vydává nová alba rok co rok, aby se pak na dlouhá léta odmlčela. Jednou ji baví pop a taneční hudba, podruhé zase r'n'b a temnota a nakonec svou stylovou nerozhodnost stvrdí nějakou nečekanou spoluprací.

Často se o ní psalo jako o zpěvačce malé vzrůstem, ale velké hlasem. I když toto označení zavání klišé, v případě Věry Špinarové stoprocentně platilo. Její charakteristický vokál předčasně utichl v roce 2017 ve věku 65 let, písně z jejího repertoáru však znějí dál.

Pod pojmem letní hit si mnoho z nás představí nepříjemně vlezlou a kolovrátkově roztančenou píseň, která v teplých měsících zní úplně všude a pořád. Po uplynutí této doby spotřeby se ale stává tak ohranou, že už ji chce málokdo slyšet znovu. Najdou se však také výjimky. Mým oblíbeným letním hitem zůstává už od roku 2008 skladba I'm Yours...

Hodně zjednodušeně se dá říct, že mainstreamoví hudebníci nahrávají dva druhy písní. U jedněch vědomě či podvědomě kalkulují s tím, že by se z nich mohly stát hity. V případě těch druhých je tyto ambice nesvazují, počítají s nimi jako s takzvanými albovými položkami, a proto často více vypovídají o jejich vlastním uměleckém cítění. Song How Can I...